14. 10. 2004 - 17. 10. 2004 18. výročí T.O.Černý mustang

Na Mustangy jsme již téměř tradičně vyrazili už ve čtvrtek večer. Přijeli jsme v téměř kompletní sestavě – já, Onásek i Mája, a protože jsme dojeli až k večeru, dali jsme si sraz v hospodě. Sotva jsme si objednali, sedli jsme s Onáskem a Pinďou ke karbanu a hráli mariáš. U této zábavy jsme vydrželi až do zavíračky, kdy se všichni vydali auty na flek a my s Onáskem a Barym jsme vyšli pěšky s tím, že se pro nás Georgie vrátí. Nevrátil. Prorazil si olejovou vanu a tak dojezdil. Na boudě jsme vytáhli ještě i kytaru a pilo se a vykládalo až do ranních hodin.

Ráno bylo deštivé, ale i přes to jsme vyrazili chystat potlach. Nebylo nás moc a tak jsme postavili akorát hospodu, a protože deště neubývalo a organizace vázla, vrátili jsme se na boudu, kde jsme se do večera věnovali mariáši.

V sedm jsme se téměř nedobrovolně vydali do hospody, kde jsme vzbudili vlnu nevole tím, že místo kytar jsme vytáhli karty. Odolávali jsme náporu asi do osmi a pak jsme začali hrát. Hraní jsme prokládali přiměřeným množstvím zelené a to až do zavíračky. Potom jsme ještě s Prckem a několika skalními seděli u užitkáče a hráli asi do čtyř.

Ráno jsme se probudili do deštivé soboty. Ze spacáku jsme vylezli asi po desáté hodině a mokli u přátelského tlachání a zpěvu. Déšť neustával. Čancar nachystal oheň a fagule, Macek rozbalil Mack-shop a ostatní mustangové nebyli ani vidět. Míle se podařilo v tom blátivém počasí dupnout na rozcestí na brzdy Čancarovi Felície a tak skončila v příkopě a tahali ji traktorem. Nás pak hodil Prcek autem do hospody na polívku, kde jsme se trošku zahřáli a vrátili se zpět. To už konečně kolem třetí přijel na flek i Georgie s pivem, tak aspoň bylo co pít.

Pršet přestalo na chvíli aspoň v podvečer a tak proběhla soutěž v házení nožem, v hodu kládou a v píchání nožem do Zlatých stránek. Jako atrakci měli mustangové pozvaného kamaráda s koněm, který povozil nejen všechny děti, ale i některé dospělé.

Večer při zapalování jsme s Onáskem hráli vlajku pod deštníkem, který nám držel Mexico. Protože po několikadenním dešti bylo všechno mokré, tak jsme si všichni oddechli, že to po dlouhé době pěkně vzplálo. V sobotu u pěkně jsme si pěkně zahráli. Všude byla spousta bláta, ale po chvíli přestalo pršet a tak se to dalo vydržet.

Ráno jsme vstávali něco po deváté a než jsme se rozkoukali, ozvala se Lučavka, že jestli chceme jet, tak že už by jela a že nás vezme domů. Rozloučili jsme se a vyrazili celí blátiví domů.

I přes nepřízeň počasí a relativně malou účast se oheň určitě vydařil. Kamarádi děkujeme, bylo u vás krásně.

Autor: Sokolík


TOPlist

[CNW:Counter]