Po výročním ohni jsme měli dilema jestli pořádat i podzimní oheň. Nakonec jsme s Komárem odhlasovali že ne, ale Sokolík nás aspoň přesvědčil na takovou malou sešlost těch nejbližších kamarádu.
A tak to je tady! Sokolík vyrazil už ve čtvrtek, aby všechno nachystal Onásek za ním měl dojet ale nakonec nic nestihl a tak jel se mnou a Lišákama autem až v pátek kolem páté z Brna. Nakonec jsme ani nejeli na flek a zůstali rovnou v hospodě v Tulešicích.
Tam už bylo pár kamarádu a tak jsme se jen přidali k zábavě. Hrálo se, zpívalo a dokonce došlo i na tanec. Došel i Ondra, který je místní. Kolem dvanácté jsem to zabalila a jela s Lišákama na flek: ostatní za náma jeli až posléze! Cestou na flek prej Onásek stihl usnout na silnici, ale naštěstí ho Gryna vzbudila a tak šel dál. Když už byl kousek od fleku tak ho dojel Sokolík, ale už nezastavil a sejmul ho! Přičemž mu Onásek urval espézetku. Na fleku nám to pak barvitě líčili. Onásek si naštěstí jen stěžoval na pochroumané koleno!
Ráno jsme museli docela brzo stávat, protože jsme museli pro bečku do obchůdku, kde měli otevřený jen do desíti a tak tam šel jen Onásek s Blackem, při čemž mi na fleku nechal maličkou vysílačku a cestou zkoušel, jakej má dosah, takže sem už spát taky nemohla. Sokolík, který se ubytoval ve stanu s Borůvkou a Korálkou, vylezl až hodnou chvíli po jejich návratu!
Během dne se pak různě pokecávalo u ohně, každý si dělal různý dlabanec a tak dál… Samozřejmě nechyběl i alkohol pro zahřátí. Když už se začalo stmívat, tak jsme si i udělali svařák, Pablo vytáhl kytaru, ale brzo usoudil že venku se hrát nedá a tak se většina z nás přesunula do boudy ke krbu, kde se vytáhli kytary. A hrálo se a vařil svařák. Jakmile noc postoupila, Onásek s Lišákem nám zase předvedli ohnivou šou. A pak se přemístily do boudy, kde jsme se s Katkou zachumlali do spacáků a poslouchali jak se hraje. Nakonec se hrát přestalo a přešlo se na vtipy při nichž postupně všichni odcházeli spát.
Ráno bylo podobný tomu předcházejícímu, ale nemuseli jsme brzo vstávat a tak jsme vylezli docela pozdě a já se pomaličku pustila k úklidu boudy a okolí protože jsme s Onáskem a Lišákama chtěli brzo odjet! Sokolík vylezl ze stanu až když jsme se chtěli loučit. Tak pak stihli ještě sundat plachtu a my už pak konečně jeli.
Nakonec po mých obavách celý víkend dopadl docela dobře. I když bylo škoda, že se k nám nemohl přidat i Komár, který se zrovna stěhoval.
Autor: Mája