Opět po roce jsme zavítali na výročák Falešné karty. Já z Komárem jsme dofrčeli až v sobotu, takže o pátečním mecheche vím jen z fotek a vyprávění. Ale byla tam prý moc velká švanda.
Když jsme v sobotu odpoledne dojeli do Rožné, tak na nás už čekali ve zdejším hotýlku, který sloužil jako výchozí místo. To už bylo jasný že tam na chvilku zaparkujem. Já se ale během chvilky vydala s malým Waltrem na flek. Naštěstí se mnou šel Švorcák, tak jsem cestu nemusela nikde hledat. Nejhorší z cesty byl samozřejmě „Střízlivák“. Na fleku nás přivítalo spousta kamarádů. Po vřelém vítání a zdravení jsem šla postavit stan. Soutěže jsme díky pozdnímu příchodu nestihly, a tak jsem se s Waltrem potulovali po okolí, kde na nás čekal uvázaný kůň. Samozřejmě jsme si ho museli chvilku hladit a přitom potkávali i další kamarády. Ostatní došli z hospody až chvilku před zapálením, takže vzplanutí hranice jsme pozorovali z povzdálí. (Sokolík zapálení prospal, protože po příchodu z hospy jen zalehl a už se neprobral. A Komár zase v povzdálí protelefonoval!) Pak už jen proběhly večerní soutěže a volná zábavy zakončená spánkem v teplým spacáku.
Ráno po probuzení nás už čekal u užitkáče Sokolík a mohli jsme se společně vydat okouknout Šikulův mlýn. Tak už následovalo balení stanů, rozloučení a cesta na Šiklák a pak domů.
Autor: Mája