4.prosince 2003

Úvahy Hádka v Delvitě

Byl jsem včera nakoupit v Delvitě. Zastavil jsem ve frontě na uzeniny. Hned vedle fronty stál kluk s holkou asi mého věku. Pochopitelně mě zaujala ta krásnější polovina této dvojce. V první chvíli tím, že byla opravdu sympatická, ale pak mi došlo, co mě nesedí. Nemrká. Jen kouká před sebe a bez mrknutí poslouchá, co jí její partner říká. Když už dlouho nehnula ani brvou, pochopil jsem, že jde o nepříjemnou tichou hádku. Hádku hoch ukončil asi něčím rázným, protože nemrkací oči se přimhouřily a zavřely. Po té hoch vítězoslavně odešel. Asi očekával, že ho slečna bude následovat, protože když zjistil, že za ním poslušně nejde, otočil se a vrátil se za ní. Něco nepříjemného jí řekl a dívka se otočila a pomalu s rozvahou zamyšlená odešla pryč z obchodu. On pokračoval v nakupování.

Jak jsem tam tak stál a pozoroval jsem to, přemýšlel jsem, proč se asi můžou hádat. Bylo mi jí líto. Vlastně mi bylo spíš chvíli líto jeho, protože on byl ten, kdo se nedokázal ovládnout a problém vyřešit v klidu. Ona s rozvahou přemýšlela o všem, co jí říká a nesnažila se to afektovaně ze sebe vysypat. Jednu chvíli jsem přemýšlel, jestli by ji byl schopen v obchodě uhodit. Na jednu stranu zcela přesně vím, jak dokáže chlapa naprudit, když něco někomu vyčítá a čeká nějakou reakci nebo obranu a ženská prostě jen mlčí a nic neříká. Tomu stavu říkám na naliskání. Ale ženskou?

Přemýšlel jsem nějakou chvíli, jestli bych se do té hádky pletl. Říkám si, že když se někdo hádá, tak ať se hádá. Je to jejich věc a mě do toho nic není. Ale kdyby jí začal ubližovat fyzicky, asi bych se do toho rozhodně pletl. V tu chvíli určitě. A vy? Reagovali byste?

Donakupoval jsem a zaplatil. Zbylo mi padesát korun, tak jsem šel svému miláčkovi koupit kytku a odjel domů. Do teď mi tato příhoda vrtá hlavou. Buď jsem konečně pochopil něco, co člověk pochopit má aby byl šťastný a nebo se zase v něčem moc pletu, ale nenapadá mě žádný partnerský rozpor, který se lépe nevyřešil příjemněji úsměvem a objetím než hádkou. Vás ano?


Přečteno: 3380x | Komentářů: 8x | Kategorie: Úvahy

Komentáře čtenářů

1. GRAVATAR - krtek5. 12. 2003 11:39:00
Peťo, to říkáš ty, čerstvě rozvedený? :-)))
2. GRAVATAR - jirka at denicek dot netjirka7. 12. 2003 12:50:00
No myslim, ze je spousta rozporu, ktery nevyresis usmevem.

Reklama ETARGET:

3. GRAVATAR - sokolik@sokolik.czSokolík7. 12. 2003 15:13:00
Například ?
4. GRAVATAR - krtek7. 12. 2003 18:33:00
například nevěra
5. GRAVATAR - sokolik@sokolik.czSokolík7. 12. 2003 20:06:00
No to jsem si myslel taky, ale spíš to vidím asi takhle: Jsou dvě možnosti - Buď ti ten dotyčný už nestojí za to a potom nemá cenu se s ním hádat (je to jen zbytečná ztráta času) - nebo se rozhodneš, že to zvládneš přejít a odpustit a potom opět křik nemá cenu. Neříkám, že se to dá vyřešit úsměvem, ale hádka i tady je podle mě zbytečná.
6. GRAVATAR - krtek8. 12. 2003 21:19:00
já myslím, že provětrat vzduch hádkou je občas dobré a navíc je fajn to usmiřování. Ale asi bych to (ani jedno) nepraktikovala na veřejnosti).
7. GRAVATAR - sokolik@sokolik.czSokolík9. 12. 2003 0:12:00
To sice jo, ale to potom je tzv. hádka ze sportu. Ze sportu se hádám rád, ale musím mít protívníka na úrovni, který se dokáže pěkně na úrovni pohádat.

Reklama ETARGET:

8. GRAVATAR - HasanSash8. 4. 2004 22:32:00
myslim ze muj vztah a to dvoulety skoncil prave kvuli tomu zee jsme se nehadali a vse se tak nejak vzdy preslo dneska vim ze to byla chyba , a souhlasim s tim ze hadka nekdy napravi i hodne posranou situaci

Přidat vlastní komentář k článku



Z důvovů ochrany proti spamu prosím do následujícího políčka napište texy "NOSPAM":

Chcete-li ke komentáři přidat svou fotku nebo jinou ikonku, postupujte podle návodu.


TOPlist

[CNW:Counter]