14.března 2004

Aktuality Siman Singh – Kniha kódů a šifer

Tak jsem včera v noci dočetl výbornou knížku s názvem Kniha kódů a šifer od autora jménem Simon Singh. Kdysi o ním psal někdo na weblogu. Ani ji nijak nechváli, ani ji nedoporučoval, prostě jen konstatoval, že ji čte a tak jako já odkázal na Vltavu, kde se dala koupit. Koupil jsem, ani nevím proč a jsem rád.

V knize, která má 382 stran, je popsáno pro laiky nejen samotné šifrování od svého počátku až do budoucnosti, kdy bude k šifrování použita kvantová fyzika, ale také velmi pěkně vysvětluje význam šifrování na praktických ukázkách z dějin. Kniha popisuje následující druhy šifer:

Monoalfabetická substituční šifra

Znamená, že každé písmeno ve zprávě je šifrováno pomocí jednoho písmena z šifrovací tabulky a tato šifrovací tabulka se po celou dobu šifrování nemění. Nazval bych to jakýmsi šifrováním 1 ku 1.

Homofonní substituční šifra

Je to vlastně rozšířená monoalfabetická substituční šifra s tím rozdílem, že jeden znak v otevřeném textu může být šifrován několika znaky. Přitom všechny tyto znaky znamenají pouze toto jedno písmeno otevřeného textu a žádné jiné. Toto rozšíření dost komplikuje použití frekvenční analýzy na dešifrování.

Polyalfabetická substituční šifra

Tato šifra je založena na monoalfabetické substituční šifře. Podstatný rozdíl je, že po každém zakódovaném znaku se mění šifrovací abeceda. Na této bázi fungoval například německý šifrovací stroj Enigma, který používali Němci na šifrování za druhé světové války.

Vigenerova šifra

Je to jedna z možností polyalfabetické substituční šifry. Jedná se o čtverec obsahující 26 šifrovacích abeced a podle klíče se vybírá, která bude použita pro dané písmeno z šifrovaného textu.

DES

Šifrovací standart vyvinutý firmou IBM v roce 1976 jako americký státní standard.

RSA (PGP)

Jedná se o první a jedinou asymetrickou šifru objevenou v rove 1977. Znamená to, že pro zašifrování je třeba jiný klíč než pro dešifrování. Jedná se o první použitelný systém z pohledu kryptografie, který doposud nebyl prolomen. PGP je potom program, který používá tento algoritmus v praxi.

Kvantové šifrování

Kvantové šifrování je šifrování budoucnosti, až se lidstvo lépe naučí rozumět kvantové fyzice. V principu se jedná o to, že není třeba šifrovat něco, co v podstatě nejde přečíst.


Přečteno: 5960x | Komentářů: 2x | Kategorie: Aktuality

Komentáře čtenářů

1. GRAVATAR - PEGRY@seznam.czPetr Grygar22. 4. 2011 19:19:00
Milý Sokolíku, tak se dnes toulám světem-netem a koukám tu i na záležitosti kolem šifrování. Měl bych připomínku k Vigenérově šifře - tedy k tomu, jak ji tu popisuješ. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě užívá abeceda s 26 písmeny, není možné, aby bylo i 26 možností, jak nahradit každé jednotlivé písmeno. To by u jedné "šifrovací" abecedy bylo totéž písmeno, jako v otevřeném textu - tzn. že není možné, aby se A šifrovalo jako A, B jako B, N jako N atd.. To by, jak jistě uznáš, nebyla žádná šifra, ale otevřený text. Takže lze v tomto případě užít jen 25 šifrovacích abeced, které jsou označeny písmeny abecedy bez W. Obsahuje-li pak text klíče (hesla) W, pak se toto písmeno bere jako V nebo dvě jednoduchá V. To záleží na dohodě uživatelů šifry. Text hesla pak musí být stejně dlouhý jako otevřený text, aby nevznikla perioda. U tohoto typu šifry je obrovskou nevýhodou, že jsou zde vytvořeny šifrovací abecedy posunováním abecedy vždy o jedno písmeno. To už je za prvé zaběhlý a velmi známý šifrovací systém, za druhé je tu každá šifrová abeceda sestavena podle předem daného pravidla. Nejlepší je, když se sestaví 25 různých šifrovacích abeced tak, že se abeceda přeháže a to zcela nahodile, nejlépe losem - třeba vytažením papírku s písmenkem z krabičky. Takže např. A je v první abecedě nahrazeno N, v druhé V, ve třetí S atd.. Je potřeba při sestavování těchto 25 abeced hlídat, aby se žádné písmeno neopakovalo, t.j. aby třeba A nebylo dvakrát či dokonce vícekrát nahrazeno stejným písmenem. Nejtěžší je sestavení posledních třech abeced. Když se to zvládne, je šifra připravená k použití. K zaheslování pak poslouží velmi dobře nějaká kniha a to tak, že se text z některé její stránky napíše pod otevřený text, a pak se to převede. Každá stránka se použije jen jednou - tedy k zašifrování jedné zprávy. Pak se užije stránka, která je další v pořadí. Je dobré, když knížku, kterou užíváš jako hesla k šifrování, používá tvůj kolega k dešifrování a knížku, kterou k šifrování používá on
2. GRAVATAR - PEGRY@seznam.czPetr Grygar22. 4. 2011 19:24:00
pokračování: používáš zase ty k dešifrování. Tím je zaručeno, že nevznikne při korespondenci žádný zmatek a že každá zpráva bude zašifrována pomocí jiného heslového textu, samozřejmě stejně dlouhého jako text otevřený. Je obrovskou výhodou, že NIC se zde nedá domyslet, odvodit, vypočítat. Šifrovací abecedy nejsou sestavovány podle žádného systému - jako je např. posunování abecedy, systém souřadnic, skupin písmen, čísel, znaků apod.. Považuji proto tuto šifru za prakticky nerozluštitelnou, pokud ovšem někdo neudělá při jejím užití hrubou chybu, neztratí šifrovací tabulku, není mu ukradena apod.. Pokud se snad někde mýlím, budu rád, když mně opravíš. Zatím vše. Měj se. Petr. :-))

Reklama ETARGET:


Přidat vlastní komentář k článku



Z důvovů ochrany proti spamu prosím do následujícího políčka napište texy "NOSPAM":

Chcete-li ke komentáři přidat svou fotku nebo jinou ikonku, postupujte podle návodu.


TOPlist

[CNW:Counter]