SOKOLÍK.CZ

 Vltava 2004 - Pondělí

Ráno jsem vstal právě ve chvíli, kdy otvíral kiosek a tak jsme zašli na snídani. Bylo docela teplo, takže pivo k snídani nebylo úplně od věci. Posléze jsme nafasovali lodě a sbalili věci. Na vodu jsme vypluli v krásné půl dvanácté. Vypadalo to, že největší zábavu nám bude poskytovat Macková s Romanem, protože se ze začátku vody točili víc na místě než jeli dopředu. I když jsme se od srdce bavili, tak jsme si všichni vzpomněli na svoje stejné začátky.

První jez U Bílého mlýna jsme dali všichni v pohodě. Kousek za jezem se úspěšně cvakl na voleju Macek s Merlinem, když si chtěli zastavit na kouřovou. Macková před nimi se jenom smála. Teda smála obě dvě vteřiny, než se cvakla taky. To jsem se koupal poprvé, když jsem jim chytal loď a všechny věci, které nechali plavat po proudu. Byla docela zima.

Následoval další jez v Herbertově (Horní mlýn), kde do loňska bývala dřevěná lávka, po které se to většinou pro nedostatek vody sjet stejně nedalo. Všichni koníčkovali, jen my statečně sjížděli nesjízdný jez a dole jsme se řádně cvakli. Nebo spíš jsme se prostě zabořili jako ponorka pod vodu. Bylo to dost nepříjemné, protože jsme skoro deset minut nemohli dostat loď v silném proudu na souš. A samozřejmě všichni byli na druhém břehu řeky, takže nám ani neměli jak pomoct. Naštěstí přijela další várka lodí a ti nám přiběhli na pomoc. Pak jsme ještě vytáhli další tři cvaknuté lodě, které se pokusili tento nesjízdný jez sjet a vyrazili jsme jako poslední od nás dál. Po asi padesáti metrech se v tom silném proudu cvakla nepříjemně i Macková. Úspěšně jsme se potom všichni sešli u Veverek na čaj a svařák. Poté jsme dojeli do Rožmberku, kde jsme se stavili na obědě. U Fíka jsme se letos ani nestavili a docela k večeru jsme dojeli na Pískárnu. Mezi tím ještě Lišák běžel asi kilometr proti proudu pro zapomenutý batoh se všemi doklady a penězi, stejně jako Renča, která se jinde takhle vracela pro sluneční brýle. Lišáci se pro změnu cvakli při parkování na Pískárně. Macek tam měl taky na mále, ale naštěstí to ustál.

Rozložili jsme stany a klasicky obsadili kiosek. Byli jsme docela utahaní a tak se ani nehrálo, akorát Lišáci nachystali oheň a šli jsme brzo spát. Nutno zaznamenat příhodu, kdy Buck dvakrát za noc vyhazoval ze svého stanu totálně šrotového kluka, který se mocí mermo hádal o tom, že je ten stan jeho. Nepochodil, ale ani nepřišel kupodivu k úrazu.

| Sdílet

Komentáře čtenářů

1. asymnHins25. 2. 2023 7:37:00

2. Abilllync24. 4. 2023 23:39:00

Reklama ETARGET:

3. rYuXrMI9. 8. 2023 1:27:00

Chcete-li ke komentáři přidat svou fotku nebo jinou ikonku, postupujte podle návodu.