26.září 2005

Vandrování 10. výročí T.O. Falešná karta

O víkendu se konal jubilejní desátý výroční oheň trampské osady a zároveň trampské kapely Falešná karta. Vyrazili jsme tam až v sobotu odpoledne v sestavě: Já, Borůvka, Mája a Zuzka.

O půl třetí jsme se setkali u hospody s TakyMájou a po krátkém obědě jsme vyrazili na flek. Snažili jsme se najít místo za polem k parkování, ale marně a tak jsme parkovali těsně pod Střízlivákem.

Všeobecný rozruch jsem způsobil, když jsem k užitkáči dorazil s kočárem a malým Radečkem. Než se vysvětlilo, že opravdu není můj, bylo docela veselo. Pak jsme se jali stavět stany. Chvíli jsme se dohadovali, kde budou stát. Když jsme se konečně dohodli na místě a vytáhli stany, tak jsem zjistil, že mimo kolíků nám hlavně chybí taky tyčky. A tak si stan postavila jen Zuzka s Májou a my nechali spaní koňovi a šli se bavit k užitkáči. Chvíli jsme vykládali s ostatními kamarády, dorazila za námi Dita, hrálo se na kytary a než jsme se nadáli, tak se setmělo a zapaloval se oheň.

Jim mě zapsal na večerní souztěž v hraní jednotlivců, což mě rozhodilo víc, než jsem čekal. Dobře hodinu jsem si nebyl schopen vzpomenout na žádná slova, měl jsem křečovitě dřevěné nohy, no prostě hrůza. Naštěstí se po prvních taktech, které jsem brnknul, na mě usmáli Hřebíci a to mě zvedlo náladu na toli, že jsem byl schopen alespoň do jakési melodie odříkat slova písničky a to až do konce. Ale každopádně to byla hrůza.

Po skončení to ze mě ale všechno padlo a užíval jsem si oheň naplno. Statečně jsem skoro jediný bojoval se třemi litry jablečného červeného burčáku. Chvíli jsem hrál u užitkáče, ale po pár písničkách jsem přecijen uprchl k hlavnímu ohni, kde hráli páni hudebníci a poslouchal jsem opravdu výbornou muziku. Ke konci jsem skončili s Pablem u piva, a probírali jsme muziku a život vůbec. Bylo to příjemné. Kolem třetí jsme to s Borůvkou zabalili a rozbalili jsme si spacáky hned u ohniště a spokojeně za zvuku kytar usnuli. Pak už jen nad ránem šíleně hlučně a otravně hulákal u ohně jeden člověk, ale to se dalo vydržet.

Ráno nás o ppůl osmé vzbudila Mája se Zuzkou, že už jedeme domů. Nedobrovolně jsme vstali, snědli Májiny palačinky, sbalili se a rozloučili a vyrazili k auto pod Střízlivák. Jaké nás čekalo překvapení, když dálkové ovládání od auta nefungovalo a my nemohli odblokovat imobilizer a odjet. Zburcovali jsme všechny známé mechaniky, ale nikdo nám na dálku nebyl schopen pomoct. Nakonec musel Robin přijet s druhým ovladačem a odvezl nás domů.

Oheň to byl moc pěkný. Hodně kamarádů, které jsem rád viděl, výborná muzika a ve finále i nádherné počasí. Prostě paráda.


Přečteno: 3206x | Komentářů: 0x | Kategorie: Vandrování

Komentáře čtenářů

Přidat vlastní komentář k článku



Z důvovů ochrany proti spamu prosím do následujícího políčka napište texy "NOSPAM":

Chcete-li ke komentáři přidat svou fotku nebo jinou ikonku, postupujte podle návodu.


TOPlist

[CNW:Counter]