Tak už je to tu. Bylo to tak super týden na horách a nepřemýšlet o práci. A ještě ani neskončil Nový rok a už mám zase krevní tlak na hranici únosnosti.
Naivně mi přišlo správné, abych se co by Ajtík jal pracovat i v takový svátek, jak je Nový rok, aby až lidé přijdou ráno z dovolené do práce, měli všechno nachystáno. Och jaká to byla ale blbost.
Už jsem si asi měl zvyknout, že jistá část inteligence našeho podniku není schopna splnit ani takové banální nařízení jako je odepsat se v Docházkové knize při odchodu z práce. A já při své hlouposti jsem doufal, že když jim to všem několikrát (a několikátý rok po sobě) připomenu, že by se mohli zvládnout odepsat alespoň poslední den v roce, abych tedy já, až oni budou vyspávat Silvestrovskou kocovinu, mohl starý rok zrušit, zaarchivovat a nachystat nový. Jak bezmezná je má hloupost a naivita. Nechápu, proč by mě někdo měl umožnit dělat mou práci, když mi ji přeci mohou svou leností a neschopností ještě ztížit.
Ještě jsem nikoho z práce neviděl a už mě zase těchto pár jedinců dokázalo tak nasrat, že se mi zítra do práce vlastně vůbec nechce.
Chcete-li ke komentáři přidat svou fotku nebo jinou ikonku, postupujte podle návodu.