SOKOLÍK.CZ

 Dovolená v Paříži

Po propršených Jeseníkách jsme si dovolili dovolenou. Rozhodli jsme se na poslední chvíli letět na čtyři dny do Paříže.

Čtvrtek

Odlétali jsme ve čtvrtek v 6:00 z Ruzyně. Sraz byl na letišti ve čtyři ráno. Moc jsem se večer nevyspal, ale cesta po dálnici byla fajn a na letišti klid. První problém byl v tom, že jsme na letišti nenašli naši skupinu lidí, kde jsme se měli dozvědět podrobnosti. Tak jsme se odbavili sami bez delegátky, nalodili se do letadla a doufali, že delegátku najdeme aspoň v Paříži.

Let byl super. (Náš první.) Letěli jsme hodinu a dvacet minut. Po příletu jsme dostali zavazadla a našli naši delegátku. Pak jsme společně odjeli do hotelu Modern Hotel la Fayette. Nechali jsme si tam věci a vyrazili na okružní jízdu autobusem po Paříži. Rodilá Češka, žijící v Paříži, nás asi za dvě hodiny provezla po všech hlavních památkách Paříže a vysvětlila nám, jak se k nim dostaneme a co tam uvidíme.

Po návratu jsme se ubytovali v hotelu a šli se trošku prospat po procestované noci. Odpoledne jsme vyrazili pěšky na Sacre Coeur. Od tam jsme pokračovali pěšky uličkami na Vítězný Oblouk (Arc De Triomphe Etoile) a odtud zpět po Avenue Des Champs Elysées kolem Opery Garnier a Slavkovského sloupu zpět k našemu hotelu. Kolem osmé jsme došli k hotelu a sedli si na chvíli do vedlejší kavárničky na kafé a kolem deváté jsme uchození šli spát.

Pátek

Ráno jsme vstávali kolem deváté. V ceně ubytování byla kontinentální snídaně - francouzská bageta se sýrem, crosaint, kafé. V pátek jsme pak vyrazili pěšky na Eiffelovku (Tour Eiffel). Vyjeli jsme si výtahem až úplně nahoru a viděli celou Paříž jako na dlani.

Z Eiffelovky jsme pak pokračovali na Invalidovnu (Hotel Des Invalides), kde se kromě válečného muzea nachází také Napoleonova hrobka. Odpoledne jsme pak přes kostel St. Sulpice (známý z natáčení filmu Šifra mistra Leonarda) zavítali do Luxemurských zahrad (Jardin Du Luxembourg). Tady se mi líbilo asi nejvíc. Bylo tady krásně vidět, jak si Francouzi umí užívat aktivní odpočinek. Bylo tam spousta lidí, co hráli šachy, nebo co jen tak sami seděli a odpočívali uprostřed uspěchaného pařížského života. Odpoledne se schylovalo a tak jsme zamířili přes Pantheon do Chrámu matky boží v Paříži (Notre Dame). Tam právě začínala bohoslužba a tak jsme ho viděli jen od dveří. Cestou domů jsme náhodou zabloudili k Centre Pompidou, kde spousta pouličních umělců předváděla své umění. Před spaním jsme se zase stavili na kávičku do naší oblíbené kavárny a spát.

Sobota

V sobotu jsme měli naplánovanou návštěvu Luvru (Musée De Louvre). Prohlídka tohoto největšího muzea na světě je opravdu na celý den a tak jsme se k obrazům jako Mona Lisa nebo Poslední večeře Páně dostali až kolem čtvrté odpoledne. Po náročné prohlídce tohoto muzea jsme se na chvíli přidali k Francouzům a lehli si na posečený trávníček v Luvru v parku a užívali si aktivního odpočinku. Pak jsme se vydali procházkou po Champs Elysées k Vítěznému oblouku a odtud bočními uličkami zpět na kafe a do hotelu. Po cestě jsme ještě potkali nějakou černošskou stávku, ale za co zrovna stávkovali nevíme.

Neděle

V neděli jsme trošku odpočívali a v poledne se po několika zmatcích vydali s českou průvodkyní do zámku Versailles. Prošli jsme zámek a vyslechli si historii Ludvíků XIII., XIV., XV., XVI. a XVIII. a kousek také Napoleona. Potom jsme měli volnou prohlídku Versaillských zahrad, kde zrovna spustili všechny proslulé vodotrysky.

Pak už následovala cesta na letiště, odbavení a cesta domů. Chtěli jsme se po půlnoci na dálnici někde najíst, ale bohužel nebylo kde a tak jsme po druhé hodině v noci přijeli úspěšně zase domů.

Dojmy

Mě osobně se v Paříži nejvíc líbilo, jak Francouzi v tom všem zmatku umí báječným způsobem odpočívat v parcích. Dlouho jsem přemýšlel, proč takové parky nejsou u nás a pak jsem pochopil, že u nás si to lidi s českou mentalitou neumí užít.

Docela zajímavá je doprava. Francouzi jezdí dravě, protože jinak by nikam nedojeli. Hodně se dbá na chodce a tak je v Paříži co 20 metrů semafor a přechod. Chodci chodí na zelenou vždy a na červenou, když zrovna nic nejede. A když náhodou něco jede, tak auto sice troubí, ale vždy zastaví a počká, až člověk přejde. Většina pařížských aut má pomačkané plechy z drobných dopravních ťukanců, ale za celou dobu jsme nepotkali žádnou vážnou havárku. Všechna francouzská auta mají pomačkané poznávací značky, z toho, jak auta parkují max. 10 cm za sebou (nebo v lepším případě opření o sebe). Zajímavá jsou taky auta s modrým majáčkem, která nejezdí rychleji než ostatní (protože není kudy), ostatní auta jim neuhýbají a většinou i stojí na semaforech na červenou.

Francouzi mají oproti nám asi třikrát větší plat (cca 2200 EUR před zdaněním). Ve Francii je všechno asi třikrát dražší než u nás (Káva 3 EUR, oběd 10 EUR, jízdenka cca 1 EUR). V Paříži je drahé bydlení. Nemají ve městě vilky nebo rodinné domy, ale jen byty. Cena bytu je cca 300-500 tisíc EUR. Ve Francii kromě daně z nemovitosti platí ještě tzv. daň z bydlení. Platí každý tam, kde má trvalé bydliště. Platí se každý rok a průměrně odpovídá jednomu měsíčnímu platu.

V Paříži neumí žádné jazyky. Francouzština je světovým jazykem a tak Francouzi nemají potřebu učit se další světové jazyky. Potkali jsme asi jedinou restauraci, kde měli jídelní lístek přeložený do angličtiny. Anglicky se člověk domluvil jen na důležitých turistických místech (prodejny vstupenek do muzeí a lepší hotely).

V Paříži se až na vyjímky téměř ve všech muzeích, katedrálách a vůbec všech památkách může bez blesku fotografovat.

Naskýtá se samozřejmě otázka, zda bych chtěl bydlet v Paříži. Chvíli jsem o tom přemýšlel, musím uznat, že bych si asi zvykl, ale kdybych měl na výběr, tak bych nechtěl.

Fotky z Paříže jsou samozřejmě ve fotoarchivu.

| Sdílet

Komentáře čtenářů

1. Zuzka brandt.15. 9. 2006 15:44:00

2. Chemik15. 9. 2006 21:33:00

Nojo, holt Versailles v létě a v zimě se nedají srovnávat. I když v zimě to má taky něco do sebe

Reklama ETARGET:

3. Marťa16. 9. 2006 15:38:00

Teda, tak v Paříži jsem byla 3x (na jaře, v létě i v zimě) a nikdy se mi nepodařilo vidět Versailleské zahrady s funkčními vodotrysky. Paříž je nádherné místo a snad jediné co mě mrzí je, že jsem nikdy nebyla v muzeu Impresionistů, což by pro mě byl asi ještě větší zážitek než ztratit se v Louveru a prošmejdit ho od hůry až po komoru Zatím vzpomínám na zimní večer, kdy jsme zalezli se skupinkou do Sacre coeur a tam hrála úchvatná varhaní hudba.
Francie je nádherná země a Paříž,....možná že na počtvrtý bych konečně mohla vidět ty vodotrysky:D...

4. onasek 19. 9. 2006 14:08:00

5. asymnHins23. 2. 2023 18:06:00

6. Abilllync23. 4. 2023 20:45:00

7. UHtdGn7. 8. 2023 6:31:00

Reklama ETARGET:

Chcete-li ke komentáři přidat svou fotku nebo jinou ikonku, postupujte podle návodu.