26.září 2006

Články a zajímavosti Upírky

Jsou to opravdové upírky, i když jim je maximálně osmnáct. Mladé dívky znamenají pro dospělého muže vážné nebezpečí.

Tento článek vyšel před více než deseti lety v časopisu Esquire. Již přes deset let si schovávám jeho kopii a světe div se, je stále aktuální.

Coby ohrožený druh skotačí stárnoucí muž (25 let a více) bezstarostně v existenční džungli, aniž si reálně uvědomuje nebezpečí, které na něj číhá. Na křižovatce životních cest ho totiž čeká necitelné, monstrum, sexem posedlé zvíře, bestie plná vitality, klepající se duch, upír... Že by gorila? Bájný šavlozubý tygr? Ne. Jen něžné, sympatické, usměvavé, líbezné osmnáctileté dívky...

Jedí všechno a je jim jedno co: Hamburgery, plyšové medvídky s ementálem, špagety posypané kokainovým práškem... Pokud de necháte zlákat, ztloustnete a stoupne vám cholesterol. Ve svém věku byste si rozhodně měl dát raději něco malého a teplého.

Intelektuálně vás drtí... Rozehřáté osmi hodinami vyučování denně vykazují duševní čilost, která nahání strach. Mají zcela čerstvé vědomosti, které neváhají vystavovat na odiv při večeřích. Mají před maturitou, porážejí vás v člověče nezlob se, dokážou se učit na zkoušky a přitom se zároveň dívat na televizi a poslouchat oblíbenou muziku. Vy, který jste od dvaceti let už přišel o stamilióny nervových buněk (kromě toho, že občas kouříte marjánku, jste zblblá z kanceláře, od maturity jste nečetl jedinou knížku, atd.), s nimi jen těžko držíte krok.

... a fyzicky také: Se svým čerstvým,, nalitým masem ženy-dítěte, kostmi ztěžklými čerstvým morkem (každé ráno vypijí litr mléka) váží nejméně tři tuny. Takže když dopadnou na vaše kolena nebo vám šlápnou na nohu ... bolí to.

Pořád jsou v pohybu: Po vyučování je třeba jít s nimi do kavárny, potom je zavést na koncert nebo do kina nebo na koncert a do kina, a každý víkend slyšíte: „Co budeme dělat?“ Lezení po skalní stěně, bazén, výstava fotografií, nákupy, večeře s kamarády a potom tanec až do rány. Nutně jim nemůžete stačit. Ale nic je nezajímá: „Já například mám svoji sbírku nálepek od sýrů a často cestuji po celé zemi za ostatními sběrateli. Je ovšem zajímavé, že moji Báru to vůbec nevzrušuje...“

Dokážou spát nepřetržitě patnáct hodin: Po třicítce už má člověk lehké spaní. Stačí, aby kýchl pes, a probudíte se s odpornou chutí v ústech. Potom hodiny meditujete o smrti a přitom se díváte, jak to dítě s baculatými tvářemi plnými mízy lhostejně spí natažené napříč postelí...

Mají velké sexuální potřeby... Nejenže to mají doopravdy rády, ale disponují přemírou energie, volným časem, a také chtějí dokázat, že jsou ženy... Nemluvě o ďábelském tempu, na které jsou zvyklé od devatenáctiletých chlapců.

... a velké zkušenosti: Mluví o nich nezúčastněně a bez zábran vám vyprávějí hrůzné věci, jako: „Loni jsem se vyspala se dvěma Němci...“

Říkají zraňující věci: Upřímnost považují za nejdůležitější vlastnost. Jsou kruté k fyzické stránce ostatních (například k té vaší). Jejich pohled je přesný a pronikavý: „Máš skvrnku na zubu.“ nebo: „V tomhle vypadáš hrrrrrrozně (váš oblek do kanceláře).“

Ještě čekají od života mnoho: Poblázněné filmovými dojáky si představují, že věci jako „opravdový život“, „noc“, „dobrodružství“ skutečně existují a že jsou na dosah ruky. Odtud pramení jitá nespokojenost s „existencí na hovno“, jakou představuje vás každodenní život.

Jsou idealistické, exaltované, černobílé: Všechno je buď geniální (Tarantino), nebo strašné (váš vůz).

Mají špatný vkus: Kupují vám směšné věci – rádiovku, koženou bundu „křiváka“, kovbojské boty do špičky neboli „koně“, nylonovou oranžovou košili ve stylu sedmdesátých let, dlouhý černý kabát či stejně dlouhé „jégrovky“ – a za každou cenu chtějí, abyste to nosili. A vy to nosíte.

Mají stejně neotesané přátele, jako jsou ony samy: Mluví s nimi před vámi způsobem: „Drž hubu, Kristýno, ty tlustá krávo.“ Zatímco vy se k nim snažíte chovat jako k dámám.

Mluví plynně anglicky: Snadno navazují hovor s cizinci, kteří například sedí vedle nich v letadle či v restauraci. Pokud jde o vás, naposled jste použil angličtinu v roce 1982.

Nemají úctu k věcem: Ničí váš CD přehrávač, bouchají na dveře, jako kdyby byly hluché, šlapou na vaše brýle...

Ve skutečnosti vůbec nemají cit: Nechápou, co je to skutečné utrpení. Například – jednoho dne jste udusil Micku, svou dvanáct let starou kočku, kterou jste nechtěně zalehl na gauči. Ona se tomu směje ještě dnes...

Naopak: Pokud máte tu smůlu, že jste zažertoval o něčem, co řekl Havel, nebo převálcoval na silnici ježka, zasypou vás nadávkami...

Ještě mají otce, který bere telefon, když voláte, a který vás oslovuje „pane“: Bratříčky, kteří jim říkají „tlustoprdko“, matku, která na vás dělá zamilované oči, na stěně plakáty Take That, dětskou postýlku, plyšové mazlíčky...

Na veřejnosti vám dělají ostudu: Mluví nahlas, říkají blbosti, rozčilují se kvůli nicotnostem a dělají nevhodné sexuální narážky.

Neuvědomují si svou sílu: Pokud si s nimi nevinně hrajete, uštědří vám takové facky, že vám to utrhne hlavu.

Čtou závadný tisk a smějí se sprostým vtipům: „Má malého ptáka?“, „Pozor na zakyslé třicátníky.“, „Co dělá na záchodě?“ nebo „Můj starej mě štve.“ Tyto nesmysly jim zabírají fůru času. Chtějí zažívat extrémní situace: Považují vás za poseroutku, když nechcete předjet kamión v místě, kde je plná čára, předběhnout frontu u autobusu, líbat se před vraty, plavat tam, kde nedosáhnete na dno...

Snadno přijdou do jiného stavu: Jejich ovulace je stejně nepravidelná jako silná. Jsou roztržité, zapomínají pilulky. Neuvědomují si psychické ani fyzické důsledky potratu (pro ně je to téměř povinnost, aby se staly ženami).

Mají destabilizující vliv: Neustále kolísají mezi otevřenou vzpourou a zarážející pasivitou, pocitem méněcennosti a nadřazenosti, nesmělostí a drzostí, ušlechtilostí a hrubostí, sklony k mysticismu a prostopášnosti, radostí ze života a nechutí žít... Psychiatři to nazývají pubertální krizí identity. Je to normální ve věku mezi patnácti a osmnácti lety, ale pro dospělého člověka, který je tomu vystaven, to může mít katastrofální důsledky, jako je například „stařecká krize identity“. Následují zpochybnění smyslu existence, toxikomanie, nákup fosforeskujícího dvoustopého vozidla, odchod od rodiny, sepsaní sbírky básní, poraženectví (už mám té pitomé práce až po krk), ztráta zaměstnání, sebevražda...

Zkrátka, nakonec vás dostanou.

Michal Dorál, Esquire


Přečteno: 4327x | Komentářů: 9x | Kategorie: Články a zajímavosti

Komentáře čtenářů

1. GRAVATAR - Příšerka2. 10. 2006 16:56:00
Ahoj Sokolíku, na koho nebo na co tímto článkem narážíš? Ale je to dost dobrý.....
2. GRAVATAR - sokolik@sokolik.czSokolík2. 10. 2006 20:36:00
[1]: Ááále, ....
Jen jsem ho tak našel ve svých archivech a tak jsem si říkal, že by stál za vzpomínku :)

Reklama ETARGET:

3. GRAVATAR - boruwecka3. 10. 2006 8:42:00
Heleď, taky by mně možná zájímal Tvůj názor :)
4. GRAVATAR - Příšerka4. 10. 2006 12:10:00
No, Sokolíku, vypadalo to jako že narážíš, jediné štěstí že už nepatřím do této věkové kategorie :-) A jak se jinak daří? Jedete na "burčákový" ahoj
5. GRAVATAR - michal.zobec.news@atlas.czmichalli6. 10. 2006 22:30:00
pěknej článek, jednu takovou mám doma a zatím to zvládám :-)
6. GRAVATAR - aemb@won.netSatana, welcome...11. 2. 2007 6:13:00
My cap kills my brain
7. GRAVATAR - arun@gully.comSatana, welcome...11. 2. 2007 6:17:00
Blondies, are there any?

Reklama ETARGET:

8. GRAVATAR - roman.duris@siemens.comRomand26. 2. 2007 12:20:00
Překvapil jsi mne, tento článek jsem před lety četl přesně ve stejném časopise a dodnes si ho pamatuji :-)
Skvělé, už jsem netušil, že si ho znovu přečtu.
9. GRAVATAR - lessie31. 8. 2008 10:15:00
ahoj!!to je klasa upirky!!:)

Přidat vlastní komentář k článku



Z důvovů ochrany proti spamu prosím do následujícího políčka napište texy "NOSPAM":

Chcete-li ke komentáři přidat svou fotku nebo jinou ikonku, postupujte podle návodu.


TOPlist

[CNW:Counter]