SOKOLÍK.CZ

Potlach s hořkým koncem - přepis dopisu od Pavla – Vlka samotáře z Brna.

Obvykle se přihodí, že i přes sebevětší snahu se někde nějaký drobínek zadrhne.Přes zadrhnutí toho drobínku lze hodnotit i přípravu a průběh 17. Slovensko-českého potlachu v Lozorně. Snaha organizátorů zhostit se svého úkolu / dobrovolně vzatého na svá bedra / byla cítit z celého potlachoviště.

ATMOSFÉRA BÁJEČNÁ. Účast přes 2.500 rozličných trampů ze všech možných koutů Česka a Slovenska. Těch osadních vlajek !!! Kolik starých i nových známých odevšad se tam setkalo. Nedivme se proto těm trampům, kteří si představují posmrtné nebe jako nekonečný Česko-slovenský potlach.

O významu této tradice, významu vzájemného poznávání, prolínání a utužování soudržnosti v trampském hnutí, trampů odevšad, netřeba ani hovořit. A přeci po poradách šerifů přišla studená sprcha. Česko-slovenský potlach v roce 2011 /tentokrát je zase na řadě Česká republika/ se konat nebude. Nejsou prý peníze.

Nejsou lidé. Není ochota. Žádná česká osada nemá zájem. / je jen velká hanba a ostuda /. A to za vyjádření slovenských kamarádů, kteří na poradu šerifů přišli s rozhodnutím, které jejich osady budou budou zajišťovat Slovensko-český potlach v roce 2012 a dokonce s představou , jak by zajistili Slovensko-český potlach 2014, až na ně zase příjde řada.

A závěr ??? Česko-slovenský potlach se příští rok konat nebude /pokud by se nějaká česká osada nepochlapila/.

V roce 2012 Slováci Velký oheň zajistí – ale již jen slovenský.

Vzpamatuje se u nás některá Trampská osada??? Budeme my ostatní na potlachové výdaje nějak přispět? Jestli ne, pak se bojím, že je kus pravdy na údajné skutečnosti, že ze skautů divokých mutujeme v trampy pivní. Pavel – Vlk z Brna.

p.s. Vážený kamaráde! Obracím se na Tebe – trampa schopného a ovládajícího různé možnosti s žádostí, abys můj článek rozšířil – v trampském časopisu, internetu atd. Ahoj - zdravím Kozla a všechny další tvé kamarády! Pavel Další hodnocení průběhu 17. Slovensko-českého potlachu v Lozorně.

Počasí bylo jako malované. Slunce hřálo a my se těšili na setkání se slovenskými kamarády. Pak se párkrát se zatáhlo – průtrž mračen, ale nakonec slunce zvítězilo a bylo hezky. Byla to nádhera. Oheň krásně hořel, muzika hrála, zpívalo se a vyprávělo. Potlach to byl grandiózní a perfektně připravený.

Bylo zde dobrých 2.500 kamarádů a kamarádek a kamarádčat. AHOJ zase někdy, někde.

T.S. Kaštánek